Polsko hledá vládu

Připoměňme události - 2.5. demisi podal předseda vlády Leszek Miller, s ním celá vláda skládající se z politiků Svazu demokratické levice a Unie práce. Tento strmý pád byl způsoben neuvěřitelným stavem státu - vládnoucí levice totiž překonala všechny rekordy v tvoření skandálů a afér a namísto vládnutí byla nucena řešit jeden průšvih za druhým. To zapříčinilo bleksový pád volebních preferencí - vládnoucí strana, která vyhrála volby takřka suverénně (nechybělo mnoho, a SLD by měl v sejmu prostou většinu), nyní dle průzkumů nemůže počítat s tím, že by se v následujících volbách vůbec dostala do parlamentu. Ostatně, SLD se rozpadl a v parlamentu se objevila nová levicová strana - Polská sociáldemokracie, která stejně jako oposice (pravice, centrum a rolnická Sebeobrana) požaduje co nejrychlejší vypsání předčasných voleb - Marek Borowski, šéf nové sociáldemokracie - tvrdí, že současný sejm již "vyčerpal své možnosti". To si myslí naprostá většina politiků i občanů. Ne však president a SLD (tj. postkomunistická strana, dědic PSDS).

President Aleksander Kwaśniewski (také "bývalý" komunista) poté, kdy přijal Millerovu demisi (nejnepopulárnějšího politika nové doby již nešlo obhajovat), misí sestavení nové vlády pověřil profesora Marka Belku. Belka, jakkoliv také bývalý komunista, má pověst pragmatika a spíše nepolitického odborníka - je to ekonom. Byl odejit z Millerovy vlády z funkce ministra financí - tvrdilo se, že pro osobní neshody s Millerem, nyní se spekuluje o jeho (Belkově) agenturální minulosti - je zde podezření (pomluva?), že spolupracoval s komunistickou tajnou policií, což profesor Belka rezolutně popírá.  Belka tvořil tzv. odbornickou vládu, do které přebral sedm ministrů od Millera, čili de facto straníky z předchozí vládní koalice - to definitivně znechutilo oposici, která by snad i Belku jako takového byla s to akceptovat. Oposice totiž požaduje předčasné volby a Belkova stranická vláda si dala za úkol vládnout alespoň rok. To je pro oposici příliš - volby by měly být nejpozději na podzim. Navíc vláda sestavená z partají, které se zkompromitovaly, je jen a jen pokračováním kompromitace polské politické elity - tvrdí oposice a nelze s ní nesouhlasit.

V sejmu se nyní horečnatě diskutuje, montují se nejrůznější koalice, kupčí se s posty - vše to však podkopává zbytky důvěry v politiku a její tvůrce.  Dosud vládnoucí SLD (a s ní její president) se bojí jak čert svěcené vody předtermínových voleb, protože ty znamenají politickou smrt pro SLD. Pokud nějaké průzkumy veřejného mínění připouštějí možnost vstupu SLD do příštího parlamentu, tak jen na hranici statistického omylu. Naopak oposice je všemi deseti pro co nejrychlejší vypsání voleb - a to i Sebeobranma Andrzeje Leppera i Občanská platforma (tyto dvě strany se střídají ve vedení v průzkumech).

Sporným bodem je však termín voleb - z ústavního kalendáře totiž vyplývá, že kdyby měl být dodržen postup preferovaný presidentem, tj. kdyby došlo i poslednímu pokusu o sestavení vlády a následnému rozpuštění sněmovny, tak by se volby uskutečnily v létě. To je dle presidenta neodpovědné, protože by to radikálně snížilo účast. Stejně uvažuje i Občanská platforma (mající spíše bohatší elektorát, čili takový, který jezdí na dovolené v létě). Sebeobrana naopak tvrdí, že je to jedno - její voliči zpravidla nemají na to, aby si někam na dovolenou vyjeli. Také nová levicová Polská sociáldemokracie je sice pro předčasné volby, ale stejně jako Platforma  upřednostňuje podzimní termín - argumentuje jinou,  velmi logickou, okolnost - nedávno totiž Ústavní soud shledal jako neústavní nový zákon o zdravotní péči - parlament musí schválit zcela nový právní akt regulující systém zdravotní péče. Starý, vadný, zákon přestane platit s koncem roku - pakliže vláda neschválí do srpna nový zákon, věc se nestihne a od 1.ledna dojde ke  katastrofě - systém se jednoduše zhroutí (už nyní je těsně nad propastí...). Proto by dle tzv. reformované levice sejm měl schválit úřednickou vládu, která by byla jen překlenovací. Zhruba totéž si myslí i zbytek oposice, ale jak již bylo řečeno - jsou zde velké rozdíly v ev. termínech a také v mnoha ostatních podrobnostech. Pravdou je, že prázdninový termín voleb je krajně nepříznivý z hlediska napsání a schválení nové regulace ve zdravotnictví. Ale je nanejvýš nepravděpodobné, že nejednotná a více než pestrá oposice bude s to společně utvořit úřednickou, překlenovací, vládu.

Spíše je možné, že se postkomunistům nakonec podaří koupit část oposice - pár ministerských křesel pro různé politiky (hlavně se v této souvislosti hovoří o Lidovcích) by teoreticky mohlo dát levici nutné hlasy - Belkova vláda by se pak mohla stát skutečností. Jenže je nutno mít na paměti, že ona skutečnost bude velmi vratká - patrně každé hlasování o každém novém zákonu bude de facto hlasováním o důvěře vládě.

vp cepol 16.5.2004